Než se Radek pustil do rekonstrukce 200 let staré chalupy v Krkonoších, měl v plánu pouze vyměnit stará horkovzdušná kamna za modernější typ. Své rozhodnutí však v průběhu realizace přehodnotil a zvolil mnohem komplexnější variantu. Propojil si krbová kamna s akumulační nádrží a podlahovým vytápěním. K tomu si navíc pořídil ještě další kamna. V rozhovoru se Radek podělil o to, kolik ročně protopí, jak celý systém funguje a jak je s ním spokojený s odstupem času.

Radku, popište mi vaši chalupu.

Máme relativně velkou dvojpodlažní chalupu v Krkonoších. Chalupa je stará 200 let a před dvěma lety proběhla velká rekonstrukce, kdy došlo i k celkovému zateplení.

V rámci rekonstrukce jste si pořídili nová kamna?

Ano. Předtím zde byla klasická stará horkovzdušná kamna, ale tam jsme měli jen dvě možnosti. Buď jsme doma měli vedro, nebo zimu. Před rekonstrukcí bylo záměrem co nejvíce zachovat původní chalupářský styl domu, tudíž jsme chtěli pouze stará kamna vyměnit za novější typ. Během rekonstrukce jsme to však přehodnotili a vydali se trochu jiným směrem.

Jakým?

Rozhodli jsme se, že chceme kamna i podlahové vytápění. Doptával jsem se vodaře a ten nám řekl, že to není problém a dělá to běžně. Jen nás upozornil, že vzhledem k velikosti domu bude nutné sehnat kamna s co největším výkonem. Spočítal, že potřebujeme výkon alespoň 20 kW, ale že to chce mít zhruba 5 kW rezervu. Kamna s největším výkonem, která jsem tehdy našel, měla 25 kW a byla od firmy HS Flamingo, konkrétně Aquaflam 25.

Jak přesně systém funguje?

Jakmile zatopíme, kamna sálají teplo do vzduchu, ale jedná se jen o velmi malou část výkonu, přibližně 5 kW. Zbytek, tedy nějakých 20 kW, odchází díky výměníku do vody. Ta voda cirkuluje podlahovým topením a postupně vyhřívá podlahy, a tedy i místnosti. Máme na systém napojeny i radiátory, ale ty příliš nepoužíváme. Součástí systému je i akumulační nádrž, do které se vejde 800 litrů vody. V případě, že už je chalupa vytopená, začne se ohřívat voda v nádobě. Odtud čerpadla neustále rozvádějí vodu do podlahového topení a radiátorů, a to i dlouho potom, co kamna vyhasnou. Klidně i 9 nebo 10 hodin.

Kde máte akumulační nádrž umístěnou?

Je uložena v kůlně, která je zateplená, takže jsou tam minimální tepelné ztráty. Výhoda je v tom, že kůlna je o něco výše, než je zbytek chalupy, tudíž voda dokáže cirkulovat i samospádem. Ve chvíli, kdy vypadne proud a přestanou jít čerpadla, hrozí, že se systém přehřeje. Ale tím, že je kůlna výš, dokáže systém fungovat i bez elektřiny a čerpadel. Jedná se tedy o poměrně sofistikované řešení.

Z akumulační nádoby je vyvedena roura, která umožňuje připojit tepelné čerpadlo, kdybychom ho do budoucna chtěli. Fungovalo by to tak, že ve chvíli, kdy bychom topili dřevem a měli natopenou vodu, tepelné čerpadlo by se vyplo. A naopak ve chvíli, kdy by se nám nechtělo topit, by se tepelné čerpadlo samo zapnulo.

Jak regulujete teplotu v domě?

Na radiátorech jsou termostatové hlavice. U akumulační nádoby je směšovací čerpadlo, do kterého jde jedním kohoutem studená a druhým teplá voda, která se ohřála v systému. Na tomto směšovacím čerpadle si můžete navolit teplotu, která jde do podlahového topení.

Doporučil byste tento systém po dvou letech užívání?

Bezesporu. Všem, kdo se mě ptá na radu, tento systém doporučuji. Podlahové vytápění je opravdu skvělé. Na rozdíl od horkovzdušných kamen máte homogenní teplo v celé místnosti, v každém rohu. Šel bych znovu jak do stejných kamen, tak do stejné firmy.